
Vtipy
- Winterwolf
- Site Admin
- Příspěvky: 2201
- Registrován: sob 05 kvě 2012, 22:07
- Bydliště: Praha
Již od nepaměti se vede spor o to, co je největší bolest.
Ženy většinou zastávají názor, že porod.
Muži naopak tvrdí, že kopnutí do koulí.
Bolest se dá těžko změřit, ale pokusme se rozhodnout tento spor logickou úvahou:
Poměrně často se stává, že rok či dva po porodu žena prohlásí:
"Miláčku, co kdybychom měli další děátko?"
Naproti tomu není znám jediný případ, kdy by nějaký muž po výše zmíněné zkušenosti řekl:
"To by bylo krásné, kdyby mě dnes zase někdo kopl do koulí."
Ženy většinou zastávají názor, že porod.
Muži naopak tvrdí, že kopnutí do koulí.
Bolest se dá těžko změřit, ale pokusme se rozhodnout tento spor logickou úvahou:
Poměrně často se stává, že rok či dva po porodu žena prohlásí:
"Miláčku, co kdybychom měli další děátko?"
Naproti tomu není znám jediný případ, kdy by nějaký muž po výše zmíněné zkušenosti řekl:
"To by bylo krásné, kdyby mě dnes zase někdo kopl do koulí."
Lukáš
- Blanka0600
- Smart ACE
- Příspěvky: 1374
- Registrován: ned 06 dub 2008, 18:30
- Bydliště: Říčany u Prahy
Jednou byla moje žena někde venku a já měl na starost synka. Bylo mu něco málo přes dva roky. K vánocům dostal dětskou čajovou soupravičku a rád si s ní hrál. Večer jsem seděl v obýváku, díval se na zprávy a syn mi donesl "čaj" - tedy samozřejmě ten umělohmotný šáleček a v něm nalitou vodu. Vypil jsem ji a říkal "mňam, ten čaj je ale dobrý!" Synek měl radost a nosil mi "čaj" co chvíli, vypil jsem těch šálků snad dvacet. Po zprávách manželka konečně dorazila domů a já ji hned zavolal, a se jde podívat, jak máme šikovného syna. Řekl jsem si o čaj a za chvíli už syn cupital se šálkem. Já jsem ho vypil, synka jsem pochválil a díval se na ženu, co tomu říká. Stá la opřená o futra, dívala se na mě a naprosto s klidem suše řekla: "Hele, a napadlo tě, že jediné místo, kam dosáhne a kde může vzít vodu, je záchod?"
Dnešek bude krásnější než včerejšek
><><><><><><><><><><><><><
Smart ForFour 453, 66 kW, r. 2015
><><><><><><><><><><><><><
Smart ForFour 453, 66 kW, r. 2015
Pražák je úplně cizí člověk. Na první pohled vypadá, že je dokonce z jiné planety. To je však jen zdání. Pražák je z Prahy, což je naprosto zvláštní stát uprostřed naší české země, kde kromě Pražáků žijí ještě politici.
V Praze je možné úplně všechno. Celý národ tam posílá peníze a Pražáci si je pak rozdělují mezi sebou.
Pražák nemá žádné jméno, které by stálo za zapamatování. Kdo si jméno udělá,přestává být Pražákem a stává se Karlem Gottem nebo Jardou z Prahy.
Pražáků je všude plno. Přemisují se hlavně autem, v poslední době všichni jezdí na kolech v legračních trenýrkách s plínkami. Pořád spěchají a telefonují.
Čím se Pražák živí, není známo. Jisté je, že nic nedělá a ani dělat neumí.Údajně snad i nepravidelně dochází do zaměstnání a má z toho prachů jako šlupek.
Za ženu má Pražák Pražandu, línou a marnivou ženskou, která Pražáka terorizuje.
Pražanda sedí doma a čte časopisy, kde jí radí, jak zabít čas. Pražák ji musí vozit za povyražením. Jinak otravuje, vymýšlí kraviny a ječí na děti. V létě se opaluje.
Pražanda musí mít bazén. Pěstuje fíkus a pelargonie. Nevaří ani nepeče.
Když něco přece jen zkusí, nežerou to ani slepice.
Své děti Pražáci drží doma u počítače. Přerostly jim přes hlavu, bojí se jim něco říct a nechávají je být. Nutí je jenom do angličtiny. S tou začínají už v jeslích.
Pražáci drží mezi sebou. Scházejí se u chat a vykládají si o tom, kam jeli, kam pojedou, jak se jim jelo, co tam snědli a na kolik je to přišlo.
Jinak sedí na zahradě, pečou buřty, koukají na televizi, luští křížovky a sečou trávník.
Mimo sekání trávníku si Pražák sám vůbec nic neudělá. Normální člověk si proto u něj může přijít na pěkné peníze. Při jednání ale musí být ve střehu; Pražák chytračí a zkouší různé fígle, jak nezaplatit.
Pražáci jsou celí posedlí zdravím a hygienou. Shánějí se po zdravém jídle, ale jedí prášky po kilech. Milují ochranné pomůcky. Pořád se myjí a sprejují a uklízejí a luxují. I na zahradě! Luxují i listí a pečlivě vypichují pampelišky z trávníku.
Když je Pražákovi padesát, tak Pražandě uteče. Najde si mladší, ale zase úplně stejnou Pražandu.
Opuštěné paničky, Pražandy, loví všude, i na vsi. Spadeno mají hlavně na staré mládence s pěkným gruntem. Když si nějakého vyhlídnou, nemá proti jejich čarování šanci. Nacpou se mu do baráku, dotáhnou ho na úřad a on pak na ně musí dřít až do smrti.
V Praze je možné úplně všechno. Celý národ tam posílá peníze a Pražáci si je pak rozdělují mezi sebou.
Pražák nemá žádné jméno, které by stálo za zapamatování. Kdo si jméno udělá,přestává být Pražákem a stává se Karlem Gottem nebo Jardou z Prahy.
Pražáků je všude plno. Přemisují se hlavně autem, v poslední době všichni jezdí na kolech v legračních trenýrkách s plínkami. Pořád spěchají a telefonují.
Čím se Pražák živí, není známo. Jisté je, že nic nedělá a ani dělat neumí.Údajně snad i nepravidelně dochází do zaměstnání a má z toho prachů jako šlupek.
Za ženu má Pražák Pražandu, línou a marnivou ženskou, která Pražáka terorizuje.
Pražanda sedí doma a čte časopisy, kde jí radí, jak zabít čas. Pražák ji musí vozit za povyražením. Jinak otravuje, vymýšlí kraviny a ječí na děti. V létě se opaluje.
Pražanda musí mít bazén. Pěstuje fíkus a pelargonie. Nevaří ani nepeče.
Když něco přece jen zkusí, nežerou to ani slepice.
Své děti Pražáci drží doma u počítače. Přerostly jim přes hlavu, bojí se jim něco říct a nechávají je být. Nutí je jenom do angličtiny. S tou začínají už v jeslích.
Pražáci drží mezi sebou. Scházejí se u chat a vykládají si o tom, kam jeli, kam pojedou, jak se jim jelo, co tam snědli a na kolik je to přišlo.
Jinak sedí na zahradě, pečou buřty, koukají na televizi, luští křížovky a sečou trávník.
Mimo sekání trávníku si Pražák sám vůbec nic neudělá. Normální člověk si proto u něj může přijít na pěkné peníze. Při jednání ale musí být ve střehu; Pražák chytračí a zkouší různé fígle, jak nezaplatit.
Pražáci jsou celí posedlí zdravím a hygienou. Shánějí se po zdravém jídle, ale jedí prášky po kilech. Milují ochranné pomůcky. Pořád se myjí a sprejují a uklízejí a luxují. I na zahradě! Luxují i listí a pečlivě vypichují pampelišky z trávníku.
Když je Pražákovi padesát, tak Pražandě uteče. Najde si mladší, ale zase úplně stejnou Pražandu.
Opuštěné paničky, Pražandy, loví všude, i na vsi. Spadeno mají hlavně na staré mládence s pěkným gruntem. Když si nějakého vyhlídnou, nemá proti jejich čarování šanci. Nacpou se mu do baráku, dotáhnou ho na úřad a on pak na ně musí dřít až do smrti.











