Nebyli jste? Udělali jste chybu! Tak, jak jsme to uchopili my - jako jednodenní výlet zakončený pálením čarodějnic to byl pohodový výlet s příjemnými lidmi za více než příznivého počasí.
Krátce poté, co se dvě posádky z Čech připojily k hlavnímu "pelotonu" jsme společně dojeli do polského městečka Karpasz, kde jsme si udělali procházku (spíše horský výšlap) k místní památce,
dřevěnému Košciólu Wang. Protože v okolí památky bylo mnoho restaurací, stánků a podobných občerstvoven, byla po prohlídce kostela vyhlášena přestávka na oběd.
Po obědě jsme hópli do aut a vyrazili na severozápad, k hlavnímu cíli cesty. Abychom se vyhnuli nejhorším silnicím v Polsku, jeli jsme z Karpacze na Szklarskou Porebu, Šwieradów-Zdrój, Frýdlant (v Čechách) a nahoru na Görlitz.
V Görlitz byla 20 minut přestávka, protože zahraniční účastníci se museli "čekovat" v hotelu. No a potom cesta vedla do zábavního centra "Kulturinsel Einsiedel". Stejně, jako v loňském roce.
Nevím, jak bych "Kulturinsel Einsiedel" popsal. Něco jako městečko pro skřítky - dřevěné chodníky mezi stromy, domečky a všelijaké vyhlídky na stromech, ale i dole ...
Trochu představu si můžete udělat na jejich
webovkách, z jednotlivých stránek se dá vybrat třeba
TATO.
Oheň sám tentokrát nebyl na březích Nisy, nýbrž uprostřed zábavního parku. Takový malý, o průměru jen asi 3 metry. Před jeho zapálením zase našli jednu mladou, ohebnou čarodějnici, která program zahájila "tancem na laně". Když skončilo její vystoupení, byla zapálena centrální vatra. No a jen co přestaly šlehat pětimetrové plameny, naběhli okolo vatry tanečnice a tanečníci s pochodněmi a podobnými ohňovými kejklovinami. Jejich vystoupení se opakovala celý večer. Kromě chvíle, kdy byli přerušeni menším ohňostrojem.
Do toho všeho DJ sídlící na střeše jedné z budov hrál příjemné melodie ...
V okolí hlavního ohniště jsou na ploše vytvořeny takové "salonky", vzájemně od sebe oddělené velikými kameny, stromy apod., každý o "průměru" 5 až 6 metrů a uprostřed každého z nich je menší ohniště, vhodné na opékání poživatin. Do každého takového "salonku" se pohodlně vejde asi tak 15 lidí.
Samozřejmě, že tam byly stánky s pitím a stánky s jídlem. Od limonád přes pivo až ke svařenému vínu, od polévky přes grilované klobásky až ke steakům.
Pobyli jsme asi do třiadvacáté, poté vyrazili k domovu.
Poučeni loňským blouděním při jízdě po polské straně, rozhodli jsme se tentokrát jet na jih po německé straně. Zatímco loni jsme na polskich drogach vymlátili všechny kulové čepy z aut, po německé straně se dalo svištět takovým tempem, že ani směrové tabule jsme nestíhali přečíst. Dobré rozhodnutí to bylo.
Letošní Dreilander tour se v ten čarodějný den zúčastnilo celkem 17 posádek: 2 posádky CZ, 11 posádek DE a 4 posádky PL. Hlavní zastoupení měly 454 - asi sedm vozidel, nějaké 451, asi tři 453 a jedna jediná 452. Ani nevím, jestli tam byla nějaká 450.
